praha.eu | magistrat.praha.eu | pis.cz
This content requires Adobe Flash Player and a browser with JavaScript enabled.
Built on Flash Panorama Player.
Holešovice - Praha 7

Hanavský pavilón

GPS: 50°5'36.96"N, 14°24'45.36"E

Na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891, konané v Holešovicích, mohlo obecenstvo obdivovat četné stavby i množství exponátů. Mezi nimi i pavilón Knížecích hanavských železáren komárovských. Reprezentoval firmu na té nejvyšší úrovni. Tehdejším majitelem železáren byl Vilém kníže z Hanavy, který v podniku zaměstnával více než 700 dělníků.

Pavilón podle návrhu arch. Otty Hiesera stavěli dělníci knížecích sléváren za stavebního dozoru arch. Františka Červenky. Proveden byl, jak prezentováno, v bohatém holandském slohu barokovém, z litého železa, zdiva a skla. Zvýšené dvojramenné schodiště bylo bohatě ozdobeno umělecky kovaným zábradlím. Pozornost obecenstva také upoutával okrasný arkýř, skvostný balkón, okna s kovanými mřížemi a zábradlí na terasách. Neméně zdobný po výtvarné stránce byl interiér pavilonu. Kolem silného okrasného sloupu uprostřed byla sestavena téměř šest metrů vysoká pyramida z litinových výrobků knížecích železáren v širokém sortimentu. Středový sloup pak nahoře ukončen orlem, samozřejmě z litiny. V pravé přístavbě pavilónu mohl návštěvník zavítat do podnikového muzea, v levé byly vystaveny práce žáků z vlastní odborné školy. Hlavním exponátem byl, vzhledem k použitému materiálu, samotný pavilón.

Ještě před skončením výstavy daroval kníže Hanavský pavilón městu Praze. Vyvstalo však nerudovské dilema: „Kam s ním.“ Nakonec bylo šťastně vybráno místo na okraji Letenských sadů. Pavilón byl rozebrán a ještě v prosinci 1891 opět pečlivě sestaven. Zprvu sloužil jako úkryt návštěvníkům sadů před nepohodou, později jako restaurace, a tak je tomu i dnes.

Hanavský pavilón, který má dnes čp. 143 a je v katastrálním území Městské části Prahy 7, se vzhledem ke své poloze svojí věží výrazně uplatňuje v pražském panoramatu.