praha.eu | magistrat.praha.eu | pis.cz
This content requires Adobe Flash Player and a browser with JavaScript enabled.
Built on Flash Panorama Player.
Vinohrady - Praha 2 Kategorie: Věže kostelní

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně

GPS: 50°4'40.08"N, 14°27'1.0799999999999"E

Název Praha stověžatá, téměř srostlo se jménem starobylého města nad Vltavou. Svým dílem k tomu přispívá i kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Pražské působení vynikajícího slovinského architekta Josipa Plečnika (1872-1957) se neomezilo pouze na Pražský hrad a jeho zahrady, ani na rezidenci prezidenta republiky T. G. Masaryka, zámek v Lánech. Vyprojektoval také monumentální sakrální architekturu, farní kostel Nejsvětějšího srdce Páně. Jeho návrh zvítězil mezi jedenatřiceti přihlášenými ve veřejné soutěži vypsané již v roce 1919. Vlastní stavební realizace z finančních důvodů přepracovaného původního projektu proběhla v letech 1929-1932. Fasádě z polévaných cihel kombinovaných s kvádříky umělé žuly dominuje 42 m vysoká věž se zavěšenými zvony, založená v celé šíři stavby. Má půdorys dlouhého úzkého obdélníku o rozměrech zhruba 22 x 4,5 m. Zpočátku se mírně kónicky zužuje, v závěru opět rozšiřuje. Na ní je nástavba s ochozem a antikizujícím štítem. Věž je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyřmi metry vysokým křížem. Po stranách věže stojí vysoké štíhlé pylony. V širších stranách věže je rozměrné kulaté okno, o průměru 6 m, které zároveň plní funkci hodin. Uvádí se, že jsou to největší hodiny tohoto typu ve střední Evropě.

Chrámová loď o rozměrech 38 x 26 m má 13 m vysoký kazetový strop. Vnitřek chrámu s hodnotnou výtvarnou výzdobou, které nad oltářem vévodí socha Ježíše z lipového dřeva vysoká 3,15 m, dílo akad. sochaře Damiana Pešana, je z neomítnutých ušlechtilých cihel.

Stavbu chrámu zahájil 19. srpna 1929 opat strahovského kláštera P. Metod Zavoral, vysvěcení provedl 8. května 1932 pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Skvost pražské sakrální architektury, kostel Nejsvětějšího srdce Páně, se v roce 1993 dostal na poštovní známku, a to v emisi Krásy naší vlasti. Autorem rytiny byl akad, malíř a grafik Pavel Kovářík.